Mlýny a mlynáři na Polensku, část II. (Ing. Milan Šup)

Dobroutov. Historii dvou dobroutovských mlýnů napsal v roce 1965 dobroutovský důchodce František Havlíček. Z obsáhlého záznamu, který, jak uvádí „napsal proto, že co bude napsáno a opatrováno, bude také uschováno pro další lidské pokolení a to, co nebude napsáno, bude jistě po čase zapomenuto.“ Díky panu Havlíčkovi bylo možné uvést v tomto pojednání podstatné údaje o mlýnech v Dobroutově.
Pod hrází obecního rybníka uprostřed dobroutovské návsi stojí od nepaměti dřevěný mlýn zvaný „Krcálek“, který zub času a modernizace z provozu již vyřadily. Mlýn byl dřevěný se dvěma kapsovitými koly. Menší kolo pohánělo dřevěné stoupy na výrobu krup z ječmene, druhé, větší kolo hnalo mlýnské kameny. Mlýnice měla dvě podlaží. V prvním patře byly dva mlýnské kameny, přes které se muselo obilí až šestkrát přehnat, než bylo semleto. V přízemí byla moučnice a nedostatečně semleté obilí se po schodech vynášelo v pytlích do násypných košů nad mlýnskými kameny. Při této namáhavé práci pomáhali mlynáři i mleči při mletí jejich vlastního obilí. V minulosti se v tomto mlýně také tlačil ze lněného semene olej.
V roce 1770 byl mlynářem Pavel Drobný, po něm Matěj Drobný a pak Vavřinec Drobný s manželkou Kateřinou. V roce 1829 se do mlýna přiženil Němec Matěj Weber, později psaný Vebr, z Červeného mlýna na Sázavě. V Dobroutově se adaptoval a počeštil. Od roku 1862 do roku 1871 hospodařil na mlýně jeho syn Jan Vebr. Mlýn od Jana Vebra koupil jakýsi Landa, od něho Koudela a v roce 1878 František Křehlík ze Znětínku, kde měl pronajatý panský mlýn. Křehlík byl původem Moravan, který téměř osm let „vojákoval“ u kanonýrů. Zřejmě proto jeho častými hosty ve mlýně bývali rakouští vojenští vysloužilci. Mlynářskému řemeslu rozuměl velmi dobře, sám opravoval veškeré zařízení mlýna, včetně nakřesání mlýnského kamene. Pocházel ze starého mlynářského rodu Křehlíků, rozvětveného na Žďársku a Meziříčsku. Po jeho smrti převzal mlýn jeho zeť Václav Vlk, bývalý panský hajný v lese Březina. V roce 1913 dal do mlýna postavit válcovou stolici s výtahem. V roce 1937 předal mlýn svému synovi Václavovi, který v roce 1945 starý dřevěný mlýn zbořil a vystavěl nový s moderním zařízením a s hastrmanem vymalovaným nad vstupními schody do mlýna. Po smrti starého pana otce Vlka v roce 1957 byl v roce 1960 mlýn zastaven. Místní JZD zde ještě po dobu jednoho roku šrotovalo obilí.
Během obou světových válek vypomáhali mlynáři na dobroutovském mlýně občanům moukou i mletím obilí „na černo“ a riskovali tak, zejména za nacistické okupace, věznění i život.
Druhý mlýn v Dobroutově býval za starých časů na místě dnešního domu čp. 14 – u Dajčů – , nad kterým býval také velký rybník. Kdy mlýn zanikl, není známo. O jeho existenci svědčí jen znatelná strouha /vantroky/, do které byla přiváděna voda z potoku na „Bubci“, nad vesnicí.
Podle starých pověstí byl prý ještě nedaleko lesa Ochoz na kótě 579 větrný mlýn. Mezi Dobroutovem a Janovicemi na Ochozském potoku pak další mlýn „Na Okrouhlíku“ u zaniklé osady Okrouhlice. Bohužel, ani o těchto mlýnech více informací nedohledáme a zůstaneme pouze u ústních legend.
Vraťme se ještě krátce k Vlkovu mlýnu. Každý rybník měl svého hastrmana a měl ho i rybník u mlýna v Dobroutově. Vyprávění o dobroutovském hastrmanu zaznamenal rovněž pan František Havlíček včetně hastrmanské písničky začínající slovy: „V Dobroutově jedna panna milovala hastrmana – cha, cha, šla k muzice přes jednu hráz, měsíc svítil, byl krásný čas…“ Koncem šedesátých let 20. století vymaloval na betonovou stěnu stavidla nádherného hastrmana, sedícího na vrbě, učitel Josef Kos z Polné. V ladovském stylu hrudkou ztvárněnému vodníkovi „dělají společnost“ tančící lesní žínky a velký žabák, kráčející na vandr. Milé kresby o rozměru přibližně 2 x 5m jsou místními občany po čase obnovovány a jezdí je sem obdivovat turisté.

Brzkov. Na bývalém polenském panství stával mlýn i pod obcí Brzkov. Podle pověsti to byl dřevěný mlýnek, který pro nedostatek vody brzy zanikl. Podle pamětníků bylo ještě v roce 1935 možné nalézt v loukách stopy po bývalém mlýnském náhonu.

Hrbov. Tato obec byla ve srovnání s Brzkovem na vodu mnohem bohatší a v minulosti zde byly mlýny tři.
Nejstarší, dřevěný mlýnek, stával v místech „Pod Vápenkou“. Nad ním býval velký rybník, ze kterého byla přiváděna náhonem voda na mlýn. Hráz rybníka je znatelná dodnes a v lesíku při troše pozornosti lze nalézt zbytky kamenných základů po bývalém mlýnku. Podle lidového vyprávění zde stál již koncem 13. století.
Druhý prastarý dřevěný mlýn byl na Skrýšovském potoce, na polovině vodního toku mezi Hrbovem a Skrýšovem, proti Foltově lesní stráni. Dodnes se zde říká „Na mlýnku“. Náhon vedl pod Rabochovým lesem a voda vedená na mlýn měla poměrně velký spád. Pozemky „Na Mlejnku“ byly majetkem Tomáše Krézla, který v místech dnešního kamenolomu vlastnil malou vodní pilu.
Třetím a nejdéle provozovaným byl Dobrovolného mlýn v čp. 1, na kraji obce, při příjezdu po vozovce od Polné po pravé straně. Podle písemného záznamu majitele usedlosti Jaroslava Dobrovolného, postoupeného polenskému badateli Rudolfu Radoušovi, se o jeho a hrbovských mlýnech dozvíme: „Dle záznamu z roku 1380 byl nynější mlýn dvorem panství polenského. Také tehdy byl již v Hrbově mlýn, polohou o něco níže, pod Dvořákovou loukou, která byla tehdy panským rybníkem. Pod ním stával původní dřevěný mlýn. Pod zbytkem hráze rybníka je dosud patrné místo po starém mlýně, který pravděpodobně odnesla voda a později byl postaven náš mlýn. Ten dosud stojí. Dle plánu z roku 1838 patřil tento mlýn Antonínu Strnadovi, jehož potomci žijí v Přibyslavi. Jeden ze Strnadů byl mlynářem v Přibyslavi u firmy Amylon. Z rukou rodu Strnadů byl prodán mlynáři Pytlíkovi a kolem roku 1890 koupil mlýn Václav Dobrovolný z České Jablonné. Jeho nástupcem byl syn František a od roku 1940 vnuk Václav Dobrovolný.
Podle vyprávění pětadevadesátileté paní Dobrovolné, která se do mlýna vdala v roce 1939, se zde již jen šrotovalo obilí. Voda byla přiváděna z rybníka Baba, kterým protéká Skrýšovský potok, náhonem. Ten byl postupně zasypán v sedmdesátých letech 20. století. Uprostřed rybníka s obnovenou hrází, novým stavidlem a výpustí z roku 1999 je pěkný desetimetrový ostrůvek. U paty hráze dodnes stojí kamenný půlmetrový sloupek s označením na jeho hlavě: ADo /Anno Domini/ 1882.

Věžnice. Koncem 18. století byly v dnešní Věžnici mlýny dva, vlastně tři. V Horních Věžnicích byl mlynářem Martin Čejka, v Dolních Věžnicích Matěj Laštovička.
Druhý mlýn v Dolních Věžnicích, spadající pod správu obce Šlapanov, byl známý pod názvem „Lutriánský“ nebo „Na Lutriánu“ a patřil počátkem 20. století Josefu Laštovičkovi. Zde jako perličku si připomeňme zápis z Pamětní knihy města Polné. Lutriánský mlýn stojí asi 400 metrů za Věžnicemi směrem na obec Šlapanov a Havlíčkův Brod, prakticky o samotě. Ve dvacátých letech 20. století byl přepaden. Kronikář Břetislav Rérych zaznamenal: „1924 – Velkou senzací prosince bylo po celém okolí přepadení mlynáře A. Laštovičky v Lutriánském mlýně a jeho služky, kteří ošetřeni byli MUDr. Michálkem a dopraveni do nemocnice. Lupič zasadil mlynáři a služce těžké rány tyčí do hlavy, ale na pokřik služky utekl. Později označen byl z přepadení lupič Krása.“ Dodejme ještě, že poslední mlynář Laštovička byl za I. světové války dva roky v zajateckém táboře na Sibiři a do mlýna se vrátil až v roce 1918. Dožil se vysokého věku.

Poděšín. V Poděšíně klapal vodní mlýn ještě počátkem 20. století. Majitelem a mlynářem byl Josef Rosecký.

Někteří majitelé mlýnů, v tomto na lesy bohatém kraji, vlastnili a provozovali i pilu a v 19. století se zabývali, kromě výroby škrobu z brambor, např. i výrobou šindele. Mlynáři se se dřevem setkávali při stavbě nebo opravě mlýna, vantroků i dřevěných můstků a lávek. U mlynářů se předpokládaly i kamenické dovednosti při křesání mlýnských kamenů. Znalost vodního práva byla pro ně samozřejmostí. Bývali to opravdu mistři svého řemesla. V obci společně s kantorem a farářem mívali významné společenské postavení.
Horácky skromné i výstavnější klapající vodní mlýny v malebných údolích čistých potoků a rybníků, uprostřed luční zeleně a lesů vonících z nedalekých strání, patřily ke koloritu tohoto klidného koutu Českomoravské vysočiny.
Závěrem uvádím přehled vodních mlýnů v regionu Polenska /cca do 10 km od Polné/ dle Kudrnáčova Adresáře z roku 1903: Kamenná, okr. Štoky – Jan Martínek, mlýn s pilou; Německý Šicendorf, okr. Štoky – František Klusáček, mlýn s pilou; František Procházka, mlýn s pilou; Dolní Věžnice, okr. Štoky – Václav Laštovička, mlýn; Josef Procházka, mlýn; Střítež, okr. Štoky – Josef Bolech, mlýn s pilou; Šlapanov, okr. Štoky – Josef Laštovička, Lutriánský mlýn s pilou; Polná – Otto Fiala, Podleský mlýn; Antonín Pospíchal, Podhorský mlýn; Jan Štohanzl, Borský mlýn; Dobroutov, okr. Polná – František Křehlík, mlýn; Hrbov, okr. Polná – Václav Dobrovolný, mlýn; Nížkov, okr. Polná – František Hrubý, mlýn; Alois Laštovička, mlýn; Poděšín, okr. Polná – Josef Rosecký, mlýn; Horní Věžnice, okr. Polná – Matěj Procházka, mlýn s pilou.

Použitá literatura:

Klempera Josef, Vodní mlýny v Čechách II.
kolektiv autorů, Polná 1242-1992
Kudrnáč V., Úplný adresář politického okresu Německý Brod, 1903
Pamětní kniha města Polné 1914-1934, SOKa Jihlava
Pojmon František, Polná, popis dějepisný, místopisný a statistický, 1897
Půža František, Poddanství lidu vesnického na bývalém panství polensko-přibyslavském
Radouš Rudolf, Škrobárenský průmysl v Polné, strojopis, archiv KZHP
Rérych Břetislav, Polná, průvodce po městě a okolí, 1927
dokumentace z archivu Klubu Za historickou Polnou

(Polensko, č. 2/2001, s. 17-24; č. 3/2001, s. 12-16)
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Klub Za historickou Polnou hledá pro svůj archiv, založený v roce 1991, fotografie, pohlednice, úřední dokumenty, novinové výstřižky, publikace, jakékoliv dobové doklady se vztahem k historii Polné a regionu, panství Polná-Přibyslav a významným osobnostem z Polenska. Uvítáme i kopie dokumentů. Prosíme o nabídku na tel.: 607928669 nebo na tel.: 731567364 nebo na adresu: Klub Za historickou Polnou, Varhánkova ul. 275, 588 13 Polná.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Autor: Ing. Milan Šup

Zpět na seznam článků



Komentáře:

Jméno:  
E-mail:  

Kontrola (napište číslem 3x10):


Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function mysql_result() in /www/doc/www.kzhp.cz/www/komentare/komentare.php:44 Stack trace: #0 /www/doc/www.kzhp.cz/www/index.php(217): include() #1 {main} thrown in /www/doc/www.kzhp.cz/www/komentare/komentare.php on line 44