Rudolf Gilbert a Jihlavsko (Jan Prchal)

Inženýr chemik a výzkumný pracovník; profesor na státní grafické škole v Praze - pedagog svými žáky oblíbený; vědec se zaměřením na chemii tisku a fotochemii; dlouholetý předseda nejstaršího českého klubu filatelistů; soudní znalec v oboru filatelie v zahraničí uznávaný, u nás mnohými filatelistickými funkcionáři často nevybíravě kritizovaný; knihomol; organizátor přednášek; publicista, dopisovatel a redaktor; přední osobnost čs. polygrafie; fotograf… A tak bychom mohli pokračovat ve výčtu činností, ve kterých Rudolf Gilbert vynikal.
Obsáhlá studie o této významné osobnosti české filatelie vyšla na stránkách několika čísel 61. ročníku časopisu Filatelie z pera našeho současného filatelistického znalce Františka Beneše. Účelem tohoto příspěvku není tedy obšírně reprodukovat již známé a publikované údaje.
Rudolf Gilbert měl po celý život vřelý vztah k Vysočině, zejména k Jihlavsku. Není divu, vždyť se narodil v Polné a v Jihlavě a Třešti měl blízké příbuzné. Marie Gilbertová (1870–1928), maminka Rudolfa Gilberta, se 5. září 1895 provdala za Rudolfa Doležala z Jihlavy a krátce nato si manželé otevřeli v Polné, na Husově náměstí, obchod s textilním a galanterním zbožím. V poschodí měšťanského domu čp. 26 (dříve chybně uváděno čp. 25), v držení městského úředníka Adolfa Sadila, také bydleli. Zde přišel 25. května 1896 Rudolf Doležal (Gilbert) „na svět“ a již 6. dubna 1897 také jeho bratr Jaroslav. V tom roce jejich otec Rudolf Doležal zemřel. V monografii Františka Pojmona Polná, popis dějepisný, místopisný a statistický z roku 1897 je v soupisu obchodníků již uvedena: Marie Doležalová – obchod střižním zbožím. Později se znovu provdala (Krebsová) a po několika letech úspěšné obchodní činnosti dům čp. 26 koupila; v majetku rodiny je vlastně dodnes. Až do svých 18 let měl Rudolf Doležal (Gilbert) domovské právo v Polné; zde mu také bylo vystaveno osvědčení o plnoletosti. Z I. světové války si přinesl zvláštní trofej: svůj úmrtní list, předčasně vystavený na otravu fosgenem. Postižení smrtelným plynem přežil a po návratu do Prahy, kde s bratrem Jaroslavem již od dob studií trvale žili, pokračoval ve studiu na Českém vysokém učení technickém. Od roku 1919 žil Rudolf Doležal (Gilbert) jistou přechodnou dobu také v obci Jezero v okrese Benešov. V roce 1921 byl propuštěn ze základní vojenské služby v Benešově a přestěhoval se již nastálo do Prahy. V roce 1921 si rodina na základě žádosti změnila příjmení na Gilbertovi. V tom roce byl Rudolf Gilbert prohlášen inženýrem chemie. V roce 1923 se stal profesorem na Státní odborné škole grafické v Praze, nově zřízené v roce 1920 (nyní Střední průmyslová škola grafická; umělecké oddělení školy se v roce 1945 přestěhovalo do Křižovnické ulice jako Umělecká škola grafická). Na obou školách působil do školního roku 1957/1958. Do důchodu odešel 1. září 1956, poslední dva roky učil především ve studiu pro pracující. V průběhu let učil chemii, fotochemii, fotofyziku, optiku pro fotografy, teorii reprodukčních technik, nauku o barvách a technologii materiálu. V období první republiky byl správcem fyzikálního a chemického kabinetu, své znalosti uplatňoval také v konzervátorském oddělení při grafické škole. Doktorskou práci Studie použití vysychadel pro barvotisk v chemigrafii obhájil v roce 1938. Publikoval v odborném tisku, napsal několik učebních textů (Chemie II. /1953/, Chemie pro obory grafické a fotografické /1955 aj.). Ve své odborné technické činnosti zůstal celý život zaměřen na polygra-fii, trvale se věnoval výzkumu, praktické grafice a pedagogické činnosti. V předválečné době se zabýval výzkumem textilií z oděvů českých panovníků. Příruční odborně technická a filozofická knihovna, kterou vybudoval, čítala deset tisíc svazků. V rozhovoru pro časopis Typopgrafia, č. 5 z roku 1976, mj. sdělil: „Víte, měl jsem velkou lásku a úctu k polygrafickému oboru a zasvětil jsem mu celý svůj život. Snažil jsem se ji také vštípit svým žákům; chtěl jsem, aby se stali nejen dobrými odborníky, ale aby též byli hrdi na své povolání.“ Synovec Rudolfa Gilberta, urolog MUDr. Zdeněk Gilbert, mně v dopise z 23. května 2002 mj. napsal: „Život jednoduchý neměl. Filatelie mu nepřipravila jen hezké chvíle, mnohým výborům byl trnem v oku. Jinými, jako svými žáky, byl milován. V posledních letech jsme byli denně ve styku, minimálně telefonickém, a díky blízkosti mého pracoviště (Fakultní nemocnice Na Bulovce) i v osobním. Teta (manželka R. G.) byla posledních 10 roků těžce nemocná a po její smrti v roce 1980 byl vlastně sám. Nakonec jej zahubil karcinom prostaty. Zemřel v klidu a míru v mé přítomnosti na mém oddělení.“
Od mládí se Rudolf Gilbert zajímal o poštovní známky. V roce 1918 se stal členem a později dlouholetým předsedou Klubu filatelistů 00-01 v Praze. Známkovou tvorbu pečlivě studoval, zejména v období 1926 až 1965 ověřoval pravost vzácných čs. známek. Několik let působil jako redaktor časopisu Tribuna filatelistů, kde publikoval řadu příspěvků. Jeho vleklé spory s předními pražskými filatelistickými obchodníky židovského původu byly po skončení války Gilbertovými rivaly spojovány s antisemitismem. Písemná udání a snahy o veřejné znemožnění Gilberta se staly ve filatelistické veřejnosti v poválečných letech nechutnou a trapnou záležitostí. Není divu, že v tomto období se Rudolf Gilbert od veřejné činnosti, jíž v období I. republiky tolik oplýval, víceméně distancoval a znechucen žil ponejvíce v soukromí. Přes všechna publikovaná kritická hodnocení jeho znalecké činnosti i některá chybná ověření, jichž se dopustil (…a který ze znalců někdy nechyboval???), stal se nejvýraznější osobností československé filatelie a světově uznávaným soudním znalcem. Dodejme, že byl také členem Mezinárodního svazu filatelistických znalců v Mnichově.
Od počátku 20. let byl Gilbert členem Spolku polenských rodáků v Praze. Propagoval historické přednášky, které od roku 1922 průkopnicky obohacoval promítáním obrázků; řadu z nich uspořádal počínaje rokem 1920 v rodné Polné. Na Vysočinu často dojížděl, v období prázdnin pobýval v Polné a v Třešti i několik dnů. Byl nadšencem pro muzejní činnost. Po roce 1922, kdy polovina zpustlého zámeckého areálu v Polné byla přepsána do vlastnictví muzejního spolku, se s muzejníkem Břetislavem Rérychem až do roku 1926 aktivně podílel na opravách zámeckých prostor. Po téměř 5 letech náročné přestavby sem byly přemístěny muzejní sbírky a muzeum s nově vytvořenými expozicemi bylo dne 15. září 1926 představeno veřejnosti. Městskému muzeu v Polné (založeno roku 1895) věnoval Gilbert v období 1926 až 1958 staré tisky a fotografie; v přírůstkové knize městského muzea je jich zapsáno na 130. Některé ze vzácných starých tisků pocházejí z počátku 18. století. S učitelem Břetislavem Rérychem (1872–1936), s nímž se Gilbert až do jeho smrti přátelil, proboural v roce 1922 zazděný portál ve sklepě svého domu čp. 26. Odkryli podzemní chodbu, vedoucí až do sklepa budovy okresního soudu a navazující na další síť chodeb. Jejich objev potvrdil existenci polenského podzemí z období pozdního středověku. Řadu let Gilbert podporoval sportovní a tělovýchovnou činnost místních sokolů. V roce 1937 byl dokonce zvolen jednatelem a v roce následujícím místostarostou TJ Sokol Polná, přestože měl již trvalé bydliště v Praze.
Dalším místem na Jihlavsku, k němuž měl Rudolf Gilbert vřelý vztah, bylo město Třešť, kde měl jeho strýc Jaroslav Gilbert obchod s textilem. Zde Rudolf G. naleznul svoji budoucí manželku. Stala se jí dcera jeho strýce – Božena. Svatbu měli v roce 1925 a o čtyři roky později se jim narodil jediný syn Jaroslav. Také v Třešti Rudolf Gilbert uplatnil své aktivity v oblasti muzejnictví. V roce 1933 byl členem přípravného výboru pro zřízení Muzejního spolku v Třešti. V kartotéce Muzejního spolku je údaj, že na základě usnesení valné hromady z 27. ledna 1936 stal se zakládajícím členem spolku. V té době, coby zanícený fotograf, pořídil snímky zakládajících členů muzejního spolku, který v roce 1935 sdružoval již 173 členů a o rok později téměř 200. Ve snaze obohatit sbírkový fond daroval Rudolf Gilbert do muzea v Třešti v období 1933 až 1939 přes sto rozličných exponátů. Zatímco polenskému muzeu, v té době vlastnícímu již několik tisíc exponátů, přenechal Rudolf Gilbert zvláště staré tisky, do muzea v Třešti věnoval pestrou kolekci nejrůznějších historických předmětů: židle, uniformy, knihy, kalendáře, mince, fotografie… Největší soubor obsahoval liturgický textil a liturgické předměty (kadidelnice, kropenka, zvonek). Stejně, jako do muzea v Polné, neopomněl darovat i do Třeště jeho vlastní fotografie – dokumenty z otevírání muzea, odhalování pomníku obětem I. světové války, ze sokolských oslav, ale i záběry dokumentující památky města. Veškerá tato Gilbertova činnost je dokladem jeho hlubokého niterného vztahu k Jihlavsku a rovněž jeho kulturního cítění i snahy přispět k nárůstu vzdělanosti v našem regionu. V neposlední řadě nelze opominout jeho podporu filatelistického klubu v Polné, založeného roku 1940. Kontakty s některými staršími členy klubu udržoval až do počátku 70. let.
Gilbertovu energii, duševní čilost a neutuchající pracovitost nakonec porazila, jak bylo již výše naznačeno, zákeřná choroba. Zemřel v Praze, dne 10. prosince 1984; místem jeho posledního odpočinku jsou Kunětice u Pardubic.

/převzato z katalogu mezinárodní česko-německé filatelistické výstavy OSTROPA 2013 Jihlava – Výstava poštovních známek Jihlava. Průvodce výstavou, Ausstellungsführer. Jihlava 2013/


Použitá literatura: Polensko, roč. 2013, č. 3, s. 12-16

Autor: Jan Prchal

Zpět na seznam článků



Komentáře:

Jméno:  
E-mail:  

Kontrola (napište číslem 3x10):


Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function mysql_result() in /www/doc/www.kzhp.cz/www/komentare/komentare.php:44 Stack trace: #0 /www/doc/www.kzhp.cz/www/index.php(217): include() #1 {main} thrown in /www/doc/www.kzhp.cz/www/komentare/komentare.php on line 44